Tom Ford je skvělým příkladem dialektiky akce/reakce módy. Po jarní kolekci nasycené intenzivními, vzrušujícími barvami šel na podzim do černé. A po sezónách přecitlivělého krejčovství ukázal tentokrát pouze dva obleky a důrazně kladl důraz na sportovní oblečení, „aby zachytil druhou stránku života mého zákazníka“, jak moudře řekl během dnešní prezentace. A takové pevné sportovní oblečení! Objemné svrchní vrstvy vířily kolem siluety kamenné roury; bunda lemovaná kojotem omotala svetr podobný buklé (příze ručně předená v Peru, ručně pletená v Itálii); šedá stříhání přes šedou kašmírovou mikinu s kapucí... chápete. A žádné ceny za hádání, proč se tato „druhá strana“ najednou měla stát důležitou. Sám Ford teď potřebuje takové oblečení (hnědé boty, kvůli Petovi), když chodí se svým batoletem Jackem v Hyde Parku.
Věci se ještě zlepšily, když Ford snížil hlasitost, jako v péřovém blejzru s tmavou barvou a kostěného mac (jak tvrdil, estetizovaný procesem, který odstraňuje charakteristické gumové aroma). Ale nejvýmluvnějším přírůstkem do Fordova nově neformálního podzimního repertoáru mohli být trenéři. Říkal jim „tenisové boty“. Říkal, že jim odolal navždy, nebo alespoň „dokud nepřijdu na to, jak je odlišit“. Tajemství? Jsou vyráběny technikou ručního leštění, která se aplikuje na Fordovy společenské boty: tři dny na pár, aby se dosáhlo lesklého efektu stárnutí ve dřevě.
Taková obsedantní pozornost k detailu byla vždy Fordovou vizitkou. Když si předmět zaslouží pozornost, výsledek může být ohromující. A tak to bylo s podzimním večerním oblečením. Každý, kdo potřeboval jejich barvu, ji mohl najít v lesklých hedvábných žakárových bundách, v exotických ikatech nebo ve strukturách tak bujných, že by se skoro daly dévoré. A jinde ve sbírce byla ještě barva: šmrnc chartreuse vklouzl do hromady kašmírových svetrů, chutný výběr kořeněných tónů uprostřed městského dřevěného uhlí.
40,714353-74,005973