LONDÝN, 10. LEDNA 2016
od LUKE LEITCHE
Tato kolekce byla plná krásných oděvů, které by mnoho mužů – včetně tohoto – s radostí vytáhlo do obchodu. Džínovina, tiše splývající s kulatými špičkami germainské dešťové kamufláže, byla tmavá, elegantní a nádherně ušitá. Stejně tak široký výběr obálkových, hnědých nebo šedých širokých oversize úpletů a jejich vypasovanější leopardí nebo dešťové camo intarzie jemnější sestřenice. Na otevírací bundě a zajímavém crossbody bomberu inspirovaném mongolským zdrojovým materiálem Christophera Raeburna bylo několik jemných záblesků velmi lehce netónové červené – téměř přesně stejného odstínu, jaký jsme včera viděli u Maharishi a Astrid Andersenové. Poslední dva vzhledy vyrobené z recyklovaných armádních sněhových ponč byly uspokojivě zavírače ve stylu Muppet, ale většina parků a bombardérů této show a zbytek obvyklých podezřelých z věšáků se vyznačoval svou zdrženlivostí. Ta červená a ty kapky deště od sebe, tam bylo málo z toho, co Raeburn obvykle dodává. Jako zážitek ze show to postrádalo šok a úžas.
Backstage Raeburn (34) byl na výmysly a vyváženost této kolekce náležitě hrdý. Brzy se stěhuje do nového studia a rozvinul maloobchodní partnerství, která zahrnují Dover Street, Selfridges a Harrods. Řekl: „Druhá věc pro mě, abych byl upřímný, je to, že je vzrušující vyrůstat se značkou. Možná jsou věci, které jsem navrhl před pěti lety a na které jsem teď příliš starý.“
Tady v Londýně si chceme dát svůj dort a sníst ho; naříkáme, když módní návrhář, který začal na okraji s něčím experimentálním, aby později řekl, vyrábí místo toho modulovanější, konvenčně laděné a komerčně pojaté oblečení. A když pak britští designéři nedosáhnou obchodního úspěchu a jsou nuceni se zastavit, divíme se proč. Dnes si Raeburn zvolil moudřejší postup – protože když se začne tlačit, jaký je souhlas několika ve srovnání se zvykem mnoha?