Mnoho lidí se věnuje nějaké formě umění jako koníčku nebo kratochvíli. To by mohlo znamenat vzít do ruky kytaru a občas si dát jam session s kamarády, použít skicák, kreslit uhlem nebo vyzdobit stěnu ve stylu graffiti.
Pro mnoho lidí umění v té či oné podobě představuje relaxaci, sebevyjádření a někdy i únik. A pokud tomu tak je, mnozí tuto dovednost posunou na další úroveň a udělají ze svého uměleckého talentu a vášně svůj život a svou kariéru.
Co tedy z někoho dělá umělce? Vnímání je takové, že k tomu, aby se stal umělcem, je zapotřebí určitý typ člověka – ale je toto vnímání zcela pravdivé?
Umění je dar
Ve skutečnosti je umění v jakékoli podobě – ať už je to hudba, malba, sochařství, divadelní či výtvarné umění – dar. Pro ty, kteří umělce znají, také platí, že je někdy těžké takového dárce odměnit. Slevy pro umělce a speciální dárky pro umělecky zaměřené najdete na dárky pro umělce.
Liší se vlastně umělci od neumělců? Podívejme se na některé vlastnosti uměleckých lidí.
Umělci se nebojí vyjádřit sami sebe
Ať už má umění jakoukoli formu vyjádření, umělec působí jako kanál pro něco uvnitř nich a nebojí se vyjádřit, co vnitřně vidí nebo cítí. Je to určitý paradox, protože o mnoha umělcích je známo, že jsou zcela naopak – introvertní a někdy sebekritičtí – když nevystupují.
Zdálo by se, že umělecké vyjádření člověka vyjímá ze sebe sama, a tím mu umožňuje působit jako kanál nebo prostředník při vytváření svého uměleckého díla.
Umělci pozorují svět kolem sebe
Ať už jde o vědomý či nevědomý akt, umělecká osoba je od přírody pozorovatelem. Umělečtí lidé mívají povědomí o okolním světě a „cítí“ jej a vstřebávají, když vnímají své okolí nebo svou situaci. V tomto smyslu není umělec nepodobný houbě – schopnost pozorovat a zaznamenávat dává umělci impuls nebo tvůrčí jiskru, kterou pak usměrňuje.Umělci jsou často sebekritičtí
Možná je to rozšíření tendence umělce být pozorovatelem. Stejně jako umělec pozoruje a zaznamenává prvky okolního světa, podobně pozoruje a zaznamenává svůj vlastní výkon. Tato schopnost může být darem i prokletím. Viděno v pozitivním světle, tendence uměleckých lidí k sebekritice jim umožňuje rozvíjet a rozvíjet jejich umění.
Nevýhodou této schopnosti sebereflexe je, že přílišná sebekritika může vést k nedostatku důvěry v umělcovy schopnosti a v konečném důsledku k úzkosti z výkonu.
Úspěšní umělci jsou odolní
Jedno staré přísloví říká: Sedmkrát padni, osmkrát vstaň. Úspěšný umělec má tuto vlastnost – schopnost snášet neúspěchy a neúspěchy. Když je tato přirozená schopnost spojena s rysem pozitivního sebehodnocení, umělecká osoba se stává schopnou utvářet a rozvíjet své dílo.
Dalo by se říci, že umělec se nebojí selhání; pravdou však je, že mnoho uměleckých lidí se ve skutečnosti obává selhání. Rozdíl je v tom, že mají odvahu a snahu vstát a zkusit to znovu poté, co upadnou.