Nelze popřít dopad, který měl čerstvě zvolený francouzský prezident Emmanuel Macron na kolekce návrhářů – a nálady – s nárůstem hrdosti a velkých očekávání pro muže, kterého mnozí považují za zachránce Francie – a Evropskou unii. "Jsem tak hrdý na to, že jsem Francouz." Vítejte v Paříži,“ řekl Olivier Rousteing, který bzučel o Macronovi v zákulisí před jeho třpytivou show, která byla směsí američanky a frankofilie.
Balmain ukázal na své barokní víry a na kožené bundy s třásněmi a cvočky a mluvil o své lásce k Americe a o své naději, že země najde svého vlastního Macrona. Pomineme-li národní hrdost a politiku, Rousteing řekl, že kolekce byla také o tom, co chce nosit každý den, spíše než o oblečení pro nějakého ideálního muže z Balmainu.
K vtipu si vzal svůj luk na dráze v bretonském svetru s hlubokým V a zapracoval do své typicky jazzové sestavy tolik těch stálic francouzské módy. Bundy sahaly od hranatých boucle čísel lemovaných mohutnými řetízky přes černé kožené s lesklými cvočky, krystaly nebo jinými třpytkami až po kovbojské styly s dlouhými vlnícími se třásněmi.
Bílé víry, inspirované barokními interiéry velkých francouzských paláců, se vinuly přes dlouhé svetry, kožené bundy a dámské tutu šaty a mini, zatímco bretaňské pruhy klouzaly přes saka a dlouhé pletené topy tunik s hlubokými výstřihy do V. Na dalších svetrech byla zobrazena verze americké vlajky v černé a bílé, zatímco z reproduktorů řvala klasika Serge Gainsbourga ze šedesátých let „Bonnie and Clyde“.
V této kolekci, která vyzařovala hmatatelnou energii země, která je opět v dobré náladě, bylo hodně humoru – a hodně co milovat.