od LUKE LEITCHE
V této sezóně (sezónách) značka Belstaff z motocyklového dědictví urychlila širší módní konsensus tím, že sladila téma a prezentaci svých resortních a předjarních kolekcí pánského oblečení. Přesto byla opatrná, aby zachovala autorskou nezávislost svých dvou genderově specifických designérských šéfů. Toto téma, jak řekl Fred Dyhr z pánského oblečení, „začíná dokumentem On Any Sunday z roku 1971, ve kterém vystupoval Steve McQueen. A také jsme se dívali, co se děje v Anglii v jezdecké a motocyklové kultuře zároveň. A bylo to o přizpůsobení: Spousta jezdců si brala hvězdy, pruhy a přizpůsobovala si vlastní bundy.“
Pro Belstaffa to bylo bezpečné téma – koneckonců McQueen byl jedním z jeho nejznámějších šampionů a On Any Sunday je o kultuře motocyklů – ale úhel přizpůsobení dal každému návrháři prostor, aby vyjádřil své vlastní kreativní touhy a přitom zůstal v širokém zarovnání. Pojďme tedy zařadit rychlost a otočme se k návrhářce dámských oděvů Delphine Ninous: „Samozřejmě, že oblečení obsahuje moto inspirace: To jsme my. Ale je tu také něco trochu méně prvního stupně a doslovného. Pracoval jsem na tom, abych do toho vnesl trochu měkkosti.“
Výjimečné kousky dámského oblečení zahrnovaly měkký a tekutý semiš Perfectos v zelené a hnědé barvě, skvělý denim posetý hvězdným ovocem tohoto přizpůsobeného tématu a šaty a košile s třásněmi z tábora zvířat. Pánské oblečení bylo tvrdší, ale neméně sofistikované: Mezi očekávané kroky patřily enduro bundy s bohatě leštěnými koženými nášivkami, motokožené kalhoty a kombinézy. Camo parky Millerain s domácím diamantovým stehem byly méně nápadné, ale neméně krásné.
"Sdílíme kancelář," řekl Fred z Delphine, "a neustále spolu mluvíme." Je zde harmonie, ale každý jezdec si volí svůj vlastní kurz.